Vývoj politického mláděte

7. prosince 2008 v 12:38 | Honza |  Fejetonový občasník
Kouzelnou hrou politických slibů nás kandidáti na nejrozmanitější funkce provázejí takřka celý náš život a nevím jak Vás, ale mě nikdo nevedl k tomu, jak mám projevy a roli těchto hodných vládnoucích pánů chápat a vnímat.

Jako dítě jsem si uvědomoval politickou moc pouze v minimální míře. S prodlouženou rukou státu jsem se setkával, když se něco nesmělo. To mi rodiče vštěpovali od útlého věku, že se nemá krást, ubližovat lidem, a podobně (to, jak jsem později pochopil, se nazývá zákonodárnou mocí státu). Později jsem se s politickou mocí setkal, když jsem viděl mluvit pány v televizi o tom, kterak by měla vypadat nálsedující pětiletka (tzv. výkonná moc státu), nebo když někoho zavřeli a potrestali tak za spáchaný zločin (moc soudní). Pak jsem zahájil školní docházku a začal se sbližovat s dalšími odnožemi toho, co stát malému neotesanému občanovi, kterým jsem tehdy byl, nabízí.

Celý článek | Počet komentářů: 1
 

Europoslanci kontra Klaus, nebo ČR?

6. prosince 2008 v 14:38 | Honza |  Politika ve světě
Tomu co se stalo včera na hradě předcházely schůzky se senátem a jinými našimi institucemi, které se nesly v podobném duchu. Neomalenost ze strany této delegace je skutečná a je projevem despektu k České republice a také Irsku, které projevilo svůj názor v referendu.
Evropa se opravdu začíná vydávat cestou socialistického kolektivismu. To neznaméná, že budeme mít pětiletky, normalizace a pod. (doufám), ale přijde to ostatní. Normy, zákazy, snahy o centrální řízení pod záminkou prosperity EU jako celku bez ohledu na individuální zájmy jednotlivých zemí, které by v tom klubu měly mít rovnocenný hlas. Lisabonská smlouva rovnocennost partnerů v EU jednoznačně popírá, média se tomu nevyhýbají, ale lidem to zřejmě nevadí. Asi se s tím stejně budeme muset smířit, ale těch následků je důvodné se obávat.
Jsem na českého prezidenta hrdý, protože jediný má odvahu stát za vlastními ideály, které představují ideály i nemalé části naší populace. Václav Klaus se projevuje jako státník, zaslouží si úctu a respekt i těch, kteří s ním třeba i nesouhlasí, protože se nenechá zahnat do kouta.

Já si rozhodně postup delegace beru i jako urážku České republiky a nejen hlavy našeho státu.
Přidat komentář

Evropská Unie nebo Evropský Svaz?

29. listopadu 2008 v 13:24 | Honza |  Politika ve světě
Ústavní soud v Brně rozhodl, že Lisabonská smlouva není v rozporu s ústavním pořádkem České republiky. Co tomu bezprostředně předcházelo se spíš dá nazvat deziluzí než pochopením vznešených záměrů EU. Mě osobně nejvíce otevřel oči blog dánské poslankyně evropského parlamentu Hanne Dahlové.


Celý článek | Přidat komentář

Co dělat, když nikdo neví co bude dál?

17. listopadu 2008 v 14:34 | Honza |  Ekonomika ve světě
Svět (zejména pak trh) si zázračně rychle zvykl na nedávné krátké období stability a růstu a počítal s vyhlídkou vzkvétajícího hospodářství. S industrializací a zejména consumerizací zemí BRIC (Brazílie, Ruska, Indie a Číny) se radostně vezl západní svět a většinu světových businessmanů zaměstnávaly myšlenky jak na růstu nejlépe participovat.
Nedávná krize z přelomu tisíciletí, která se šířila z Asie do Ruska a pak dál, zejména do Argentiny, se dala překonat. Přinejmenším neměla drastický globální dopad a nedotkla se základů západních ekonomik. Splasknutí akcií internetových firem zas nemělo tak velký dopad na výrobní sféru, zaměstnanost a stabilitu ekonomiky USA jako celku. Pak se na nějakou dobu zdálo, že krize jsou hudbou minulosti, přišlo pár let bez velkých otřesů.
Dnes už se snad všichni shodují na tom, že dnešní krize je opravdová a nezřídka se dočtete, že ji pocítí ve svých peněženkách každý na planetě. Ale ekonomické chování se řídí z velké části budoucím očekáváním a to je právě tou největší neznámou. Nikdo neumí předpovědět, co nastane. Podívejme se na hlavní teze, které jsou o budoucnosti světové ekonomiky vyřčeny.

Celý článek | Počet komentářů: 2

Island má namále

11. listopadu 2008 v 22:21 | Honza |  Ekonomika ve světě
Island postihla světová finanční krize asi nejvíce. V zásadě zbankrotoval celý stát a ten je teď odkázaný na pomoc cizích zemí a mezinárodních institucí. Od různých zemí se bohužel podařilo získat o půl miliardy dolarů méně, než bylo třeba. Mezinárodní měnový fond mezitím odkládá plánovanou šestimiliardovou injekci na neurčito. Čím to?

Celý článek | Přidat komentář

Další články

Kam dál